Žadatel může podat stížnost v případě, že nesouhlasí s postupem či způsobem vyřízením žádosti. Stížnost se podává ústně nebo písemně u povinného subjektu do 30 dnů ode dne doručení sdělení o způsobu vyřízení žádosti nebo ode dne uplynutí lhůty pro poskytnutí informace. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán do 15 dnů ode dne, kdy mu byla předložena. Zákonná úprava Zákon č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím Úřední hodiny Úřadu MČ Praha 7 pondělí a středa 7. 30 – 12. 00 13. 00 – 18. 00 úterý, čtvrtek a pátek po předchozí domluvě / po objednání Zaměstnanci tohoto odboru často pracují mimo kancelář, pokud je budete chtít navštívit, doporučujeme si předem domluvit schůzku. Děkujeme za pochopení. Byl tento článek užitečný?
a) o rozhodovací činnosti soudů, s výjimkou rozsudků (§ 11 odst. 4 písm. b) v souladu s právními předpisy označené za utajované skutečnosti, k nimž nemá žadatel oprávněný přístup (§ 7) které jsou předmětem průmyslového vlastnictví (§ 2 odst. 3) a obchodního tajemství (§ 9) vztahující se výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům povinného subjektu (§ 11 odst. 1 písm. a) ucelené databáze v jakékoli, i elektronické podobě Opravné prostředky Odvolání (§ 16 InfZ) Proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti se lze odvolat k Ministerstvu spravedlnosti ČR prostřednictvím Městského soudu v Praze, a to do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí.
Dále podala stížnost podle informačního zákona, neboť nesouhlasila s rozsahem anonymizace provedené v poskytnuté informaci, resp. zaslaných dokumentech. Povinný subjekt v tomto směru nevydal žádné rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a nebylo možné v daný okamžik reagovat jinak než podáním stížnosti. Lze citovat např. ze Sborníku stanovisek veřejného ochránce práv: "Kdykoli povinný subjekt neposkytne žadateli požadované informace (byť i jen zčásti"), aniž by zároveň žádost odložil, vydá rozhodnutí o odmítnutí žádosti. " [4] P odotýkám, že neposkytnutí informace se děje formou rozhodnutí, které žadateli umožňuje využít práva na odvolání, případně práva na soudní ochranu, k čemuž v tomto případě nedošlo. Reklama Povinný subjekt uznal, že stížnost je důvodná a vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí poskytnutí požadovaných informací. Proti rozhodnutí povinného subjektu, kterým částečně odmítl žádost o poskytnutí informace, podala žadatelka v zákonem stanovené lhůtě odvolání. Žadatelka argumentovala mj. tím, že anonymizace byla provedena povinným subjektem v takovém rozsahu, že nemůže posoudit, zda povinný subjekt postupoval v souladu s platnou právní úpravou, a proto se obrátila na ÚOOÚ.