Co se stane, když v KLDR zemřete? "V Jižní Koreji je mnoho (veřejných) smutečních síní, ale v mém rodném městě nebyla jediná – obvykle jsme pohřeb pořádali doma. Takový proces trvá v KLDR tři dny, a úplně první věc, kterou pohřbívající udělají, je to, že oči a uši zesnulého utěsní vatou. Prý to dělají kvůli tomu, aby ven nevytekla voda. Pak naplní ústa mrtvého syrovou rýží - to aby měl v posmrtném životě co jíst. Nakonec oblečou tělo do čistých bavlněných šatů - bavlna proto, že údajně nejlépe pomáhá správnému rozkladu těla. Poté zemřelého položí na víko rakve a zahalí jej bílou látkou. Během nadcházejících tří dní přicházejí lidé, kteří mrtvého znali, aby se mu poklonili; příbuzní drží u těla stráž. Pokud vím, rodina se tak upíná k naději, že se zesnulého podaří oživit. A hodně lidí v Severní Koreji prohlašuje, že lidé se během toho třídenního období skutečně vrátili do života. Jeden můj vzdálený příbuzný měl tetu, která už nějakou dobu trpěla chronickou nemocí a jednoho dne se zdálo, že zemřela.
Nelze však pominout, že výkon tohoto práva se může dostat do případné kolize s již výše zmíněným právem na pietu např. ostatních osob. Proto je dle Nejvyššího soudu nezbytné i v těchto případech proporcionálně poměřovat tato práva s ohledem na okolnosti každého konkrétního případu. Ve vypjatých případech (jako se to naznačuje např. i v projednávané věci) přitom jako zákonná pomůcka poslouží případně i aplikace ustanovení § 8 o. z., podle něhož zneužití práva nepožívá právní ochrany. Takovéto zneužití práva může být spatřováno např. právě v tom, pokud by osoba oprávněná rozhodnout o pohřbu zemřelého člověka objektivně neopodstatněně, resp. svévolně, znemožnila osobám oprávněně uplatňujícím své právo na pietu, zúčastnit se pohřbu zemřelého člověka. Nejvyšší soud uzavřel, že oprávnění osob, jejichž Reklama výčet obsahuje ust. § 114 odst. 1 věta druhá o. z., nelze posuzovat jako absolutní právo umožňující takovýmto osobám bez objektivně seznaného důvodu vyloučit další osoby, jimž ve smyslu § 81 o. svědčí právo na pietu, z možnosti účastnit se pohřbu jim blízkého zemřelého člověka, vzdát mu tak úctu a současně mimo jiné i dát tak průchod svým legitimním citům ve vztahu k němu.
A u toho lidé vzpomínají nebo děkují, a pak píší zemřelému vzkazy. Pak se to různí. Pokud je obřad neformální, tak je možné si tam udělat klidně piknik. Nebo je tam prostor pro to pouštět si nějakou hudbu. Někdo už hrál třeba i na harmoniku nebo na housle. Nedávno jsme napříkladměli pohřeb miminka. Mělo dvě malé sestřičky a ty si pouštěly balónky. Nebráníme se vůbec ničemu. " Doporučujete se bavit o smrti v rodině s rodiči nebo prarodiči? Pro mnohé to může být velmi choulostivé téma… "Na to máme celý workshop, jak se bavit s blízkými o smrti. Jednou z myšlenek workshopu je, že komunikace je individuální umění. Nikdy na workshopu nedáváme jednoznačné návody, jak o smrti konverzovat, ale směřujeme jej tak, aby lidé měli prostor si prozkoumat vlastní vztah ke smrti. Spřátelit se s ní. Máme teorii, že když má člověk svůj vztah ke smrti srovnaný, tak to z něho lidé cítí. U některých lidí víte, že se s nimi nemůžete například bavit o sexu nebo nemůžete vyjadřovat negativní emoce. Mám představu, že tady to funguje podobně.
Pro úplnost je zapotřebí podoktnout, že výše uvedená východiska byla popsána především z hlediska práva, zatímco pohled římskokatolické církve je poněkud odlišný. Vatikán sice nadále upřednostňuje klasické pohřbívání do země, ale od roku 1963 respektuje i kremaci. Neztotožňuje se ovšem s moderními způsoby zacházení s lidskými ostatky, které považuje za projevy nihilismu a anonymity smrti, a popel zesnulých doporučuje uchovávat pouze na důstojných, církví stanovených místech. Daniel Trtík, oddělení právní a krajského živnostenského úřadu Krajský úřad Kraje Vysočina Zodpovídá: Ing. Eva Neuwirthová Vytvořeno / změněno: 19. 7. 2018 / 19. 2018
Při udělení souhlasu smarketingovými a preferenčními cookies může docházet k profilování. Poskytnutí údajů k účelům zpracování dle tohoto souhlasu je dobrovolné. Beru na vědomí, že mám právo: požadovat přístup k mým osobním údajům, požadovat opravu či výmaz mých osobních údajů, požadovat omezení zpracování, vznést námitku proti zpracování, na přenositelnost osobních údajů, podat stížnost proti zpracování osobních údajů u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Byl/a jsem poučen/a, že mám v souladu s Nařízením právo kdykoliv odvolat svůj souhlas odvolat pomocí tohoto odkazu. Veškeré informace včetně možnosti výkonu svých práv, způsobu odvolání souhlasu a doby uložení jednotlivých cookies najdete v dokumentech Cookies a Zásady ochrany osobních údajů, které najdete na našem webu. (1) Zpracování statistických cookies je naším oprávněným zájmem. Zaškrtnutím příslušné části zde můžete uplatnit námitku proti tomuto zpracování a zastavit jejich zpracování.
Vzpomněla jsem si na tenhle fenomén, když jsem v noci nemoha usnout, pročítala nový vědecko-populárně archeologický věstník. Zde se psalo o novém nálezu v Polsku. Hroby, které tady nelezli a otevřeli, nenechali Poláky na pochybách, že mají co dělat s pohřbenými upíry. Hlava oddělena od těla a vložena k nohám zemřelého, je snad nejzákladnější a nejrozšířenější pravidlo pro pohřbívání těch, ze kterých měli naši předkové napříč půlkou světa a mnohde i dnes, veliký strach i po jejich smrti. Dodnes nebylo spolehlivě vysvětleno, kde vězí kořen, základ této obavy a zdali je opodstatněná. Jsou ale všude Roku 1966 bylo u obce Čelákovice nedaleko Prahy objeveno a odkryto největší pohřebiště domnělých upírů v Čechách. Na své zahradě ho náhodou objevil jeden místní obyvatel, když si chtěl vybudovat vodovod. Rozsáhlý archeologický výzkum odkryl jedenáct hrobů se čtrnácti těly. Stáří hrobů bylo určeno do 10. až 11. století. Veškeré kosterní pozůstatky nalezené v této lokalitě vykazovaly znaky rituálního znovupohřbení.
Úmrtí vlastního dítěte obrátí celý svět vzhůru nohama. Znamená nepředstavitelně obrovskou bolest, na kterou by máma s tátou neměli být sami. Čím podpoříte truchlící rodiče? [Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter! ] "Před jedenácti lety nás opustil prvorozený syn Adam, bylo mu jen devět měsíců. Za tu spoustu let od jeho smrti jsem si vyslechla spoustu dobře míněných rad i slov útěchy a podpory. A věřte, že to často nebylo vůbec jednoduché, protože i když to lidé myslí dobře, někdy vás svými výroky ještě více zraní. Vůbec netoužím po tom dávat komukoli nějaké rady a už vůbec si nepřeji, aby je někdo z rodičů ve svém životě potřeboval. Přesto, hodně jsem se, díky vlastní zkušenosti, zamýšlela nad tím, čím můžete pomoci a aspoň trošku ulevit nešťastným a trpícím rodičům. Tady jsou moje návrhy (zahrnující to, co udělali naši přátelé pro mě a manžela v těch nejtěžších chvílích). Myslím, že jsou užitečné, a pokud se někdy ocitnete v situaci, že nebudete vědět, jak se zachovat, možná vám pomůžou překonat ostych a rozpaky.
Používáme cookies Abychom vám usnadnili procházení stránek, nabídli přizpůsobený obsah nebo reklamu a mohli anonymně analyzovat návštěvnost, využíváme soubory cookies, které sdílíme se svými partnery pro sociální média, inzerci a analýzu. Jejich nastavení upravíte odkazem "Nastavení cookies" a kdykoliv jej můžete změnit v patičce webu. Podrobnější informace najdete v našich Zásadách ochrany osobních údajů a používání souborů cookies. Souhlasíte s používáním cookies? Tyto cookies pomáhají s tím, aby byly webové stránky použitelné. Poskytují základní funkce jako je navigace na stránce nebo změna rozlišení prohlížeče dle velikosti vašeho zařízení. Bez těchto souborů nemůže web správně fungovat. Používáme krátkodobé (session cookie) – vymažou se z vašeho počítače po zavření prohlížeče. Preferenční (funkcionální) Preferenční soubory cookie umožňují webové stránce zapamatovat si informace, které mění způsob, jakým se webová stránka chová nebo vypadá jako je váš preferovaný jazyk nebo region, ve kterém se nacházíte.