Platnost takové závěti je ovšem časově omezena. Formy závěti Zákon připouští tyto formy závěti: závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele a vlastnoručně podepsaná (§1533 NOZ) závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (§1534 NOZ), u osob se smyslovým postižením činí zůstavitel poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky ( §1535-§1536 NOZ) závěť ve formě notářského zápisu nově i závěť s úlevami – pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou. Datování závěti Datování závěti nově již není její podstatnou náležitostí. – tj. chybějící datum nemusí znamenat neplatnost závěti. Pokud však zůstavitel pořídil více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.
BEDNÁŘ, Václav. Testamentární dědická posloupnost. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, s. 48. ISBN 978-80-7380-292-9. FAJNOR, Vladimír a Adolf ZÁTURECKÝ. In: ROUČEK, František a Jaromír SEDLÁČEK. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a Podkarpatské Rusi. Díl 3. (§ 531 až 858). Praha: V. Linhart, 1936, s. 115. FIALA, Roman a Jiří MIKEŠ. In: ŠVESTKA, Jiří a Jiří SPÁČIL a kol. Občanský zákoník – komentář I, II. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-108-6. FIALA, Roman, Ljubomír DRÁPAL a kol. Občanský zákoník: komentář IV., Dědické právo (§ 1475–1720). 1. Beck, 2015. ISBN 978-80-7400-570-1. FIALA, Roman. Přehled judikatury ve věcech dědických. Praha: ASPI, 2006. ISBN 807357182. FRANK, Rainer. Erbrecht. 3. München: C. Beck, 2005. ISBN 9783406530852. HAGENA, Walter. In: Erbrecht, Kommentar zum Bürgerlichen Gesetzbuch. 5. Beck, 2013. ISBN 978 3406614699. HANDLAR, Jiří. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654).
Nejběžnější formou závěti je závěť holografní, která je charakteristická tím, že celý text je psán vlastní rukou pořizovatele. Pořizovatel je povinen uvést přesné datum, které se vztahuje ke dni podpisu závěti, a to vlastní rukou. Další náležitostí holografní závěti je vlastnoruční podpis zůstavitele. Podpis zůstavitele závěť prostorově uzavírá, z čehož vyplývá, že vše co následuje po podpisu je neplatné. Závěť alografní je závětí, která není psána vlastní rukou zůstavitele, ale je psána pomocí mechanických prostředků či jiných osob. Závěť, která není napsána vlastní rukou zůstavitele, musí být však jeho vlastní rukou podepsána a zůstavitel musí před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat. Je nedostačující pokud by svědci učinili potvrzení o sepsání závěti na samostatné listině. Podpisy svědků jsou vyžadovány přímo na závěti a to buď podtextem závěti či na zadní straně závěti. Zvláštní forma alografní závěti je používána pro osoby, které nemohou číst nebo psát.
Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti. Třetí třída dědiců Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. REKLAMA Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti. Čtvrtá třída dědiců Nedědí-li žádný dědic ve třetí třídě, dědí ve čtvrté třídě stejným dílem prarodiče zůstavitele. Pátá třída dědiců Nedědí-li žádný z dědiců čtvrté třídy, dědí v páté třídě jen prarodiče rodičů zůstavitele. Prarodičům zůstavitelova otce připadá polovina dědictví, prarodičům zůstavitelovy matky druhá polovina. Obě dvojice prarodičů se dělí rovným dílem o polovinu, která na ně připadá. Nedědí-li jednotlivý člen dvojice, připadne uvolněná osmina druhému členu. Nedědí-li dvojice, připadne tato čtvrtina druhé dvojici téže strany.
Podle současných pravidel můžete sice dědictví odmítnout, ovšem nikoli ve prospěch konkrétní osoby. Pokud se ovšem dědictví vzdáte ve prospěch někoho jiného, ale zemřelý vám v závěti cosi přikázal nebo vám určil nějakou podmínku, platí pro vás tyto povinnosti dál. Dědická smlouva Nový občanský zákoník do českého práva vrací také institut dědické smlouvy – kterou na rozdíl od závěti podepisují dvě strany. Jedná se zkrátka o dohodu, kterou zůstavitel uzavře s dědicem ještě za života. Hodit se může třeba v situaci, kdy už dědeček nezvládá péči o provoz domu, ale rád by v něm dožil – může ho tedy dědickou smlouvou odkázat vnukovi a zároveň si vymínit, že ho dotyčný nechá v domě dožít a bude platit jeho provoz. Sdílejte článek, než ho smažem
Co je obsahem závěti? Obsah závěti upravuje zůstavitel. Ačkoliv nemusí být pořízena notářským zápisem, je určitě lepší k notáři zajít, protože ten její podobu nasměruje tak, aby závěť nebyla v budoucnu napadnutelná. Jedná se o odvolatelný a jednostranný projev vůle – závěť sepisujete sami a můžete ji kdykoliv zrušit nebo pozměnit. Jedné i více osobám jejím prostřednictvím odkazujete podíl na pozůstalosti. Závěť by měla být opatřena datem. I když však datum chybí, nelze závěť okamžitě prohlásit za neplatnou. Musí být ale možné určit, kdy byla sepsána. Abyste mohli závěť sepsat, musíte být svéprávní. Pokud nedosáhnete věku alespoň 15 let nebo nebudete mentálně zdraví, tak závěť nebude platná. Osoby ve věku od 15 do 18 let mohou závěť sepisovat formou veřejné listiny. Nemusí se nutně jednat o notářský zápis, ačkoliv ten se pro závěť nejčastěji využívá. Forma závěti Závěť by dle občanského zákoníku měla mít písemnou formu. Pokud je ale pořízena s úlevami, tak písemná podoba není striktně vyžadována.
Rozlišuje se tzv. holografická závěť, tedy závěť psaná vlastní rukou zůstavitele, a závěť nepsaná vlastní rukou – ta musí být sepsána alespoň před dvěma svědky a vyžaduje vlastnoruční podpis zůstavitele. Úlevy při pořízení závěti Ve specifických případech nemusí závěť obsahovat veškeré potřebné náležitosti. Pokud se jedná například o privilegovanou závěť, kterou zůstavitel sjednává ústně v bezprostředním ohrožení života před třemi přítomnými svědky, nebo o závěť před starostou obce. Je též možné uzavřít závěť před velitelem plavidla či letadla nebo vojenskou závěť. Tyto závěti ale mají jenom časově omezenou dobu. Jejich platnost vyprchá do třech měsíců ode dne pořízení (s výjimkou privilegované závěti, která má platnost pouhé 2 týdny).
Závěti s "úlevou" mají však pouze omezenou platnost. Zůstane-li zůstavitel na živu, závěť uplynutím tří měsíců od pořízení pozbude platnosti. Nový občanský zákoník dále určuje, že pokud zůstavitel vytvoří platnou závěť, bude tato mít přednost před děděním ze zákona. Závěť je však odvolatelná – zůstavitel ji může za svého života odvolat, popřípadě pořídí závěť novou. Anebo závěť jednoduše zničí. Obsahem závěti dle nového občanského zákoníku mohou být také vedlejší ustanovení ve formě podmínky či příkazu pro dědice. Dle neúčinné právní úpravy podmínky v závěti neměly právní relevanci. Nově však může zůstavitel dědicům přikázat či zakázat určitou činnost. Pokud dědic těmto podmínkám nevyhoví, ztrácí právo na dědictví. Příkazy však nemohou příliš obtěžovat dědice nebo být v rozporu s veřejným pořádkem. Nový občanský zákoník přímo zakazuje podmínkou, kterou zůstavitel stanoví dědici povinnost uzavřít nebo ukončit manželství. Novým institutem občanského zákoníku je tzv. dědická substituce. Zůstavitel může určit náhradníka dědici, který pro určitou okolnost dědictví nenabude.
Právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici – odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, nebo na zřízení určitého práva. Osoba, v jejíž prospěch je zřízen odkaz, se nepovažuje za dědice, a tudíž na ni nepřecházejí ani zůstavitelovy dluhy. Dovětek závěti – podmínky a příkazy Významnou změnou v novém občanském zákoníku je možnost zůstavitele připojit k závěti dovětek. Dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku. Podle současného občanského zákoník jsou podmínky připojené k závěti bez právních účinků, avšak po 1. 1. 2014 nabudou platnosti s účinností nového občanského zákoníku. Pokud jde o podmínku, tak NOZ stanovuje, že její splnění musí nastat až po zůstavitelově smrti, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele (tak např. podmínkou může být vystudování vysoké školy, kterou dědic musí dostudovat až po smrti zůstavitele, přičemž k již vystudovaným vysokým školám se nebude přihlížet).