2021 00:00 1479 zhlédnutí 01. 2021 16:57 714 zhlédnutí 27. 2021 17:14 2555 zhlédnutí 25. 2021 13:18 19606 zhlédnutí 25. 2021 04:01 906 zhlédnutí 24. 2021 06:52 1368 zhlédnutí 23. 2021 19:05 1798 zhlédnutí 23. 2021 16:13 2222 zhlédnutí 24. 2021 17:00 2937 zhlédnutí 22. 2021 09:41 1119 zhlédnutí 21. 2021 06:43 2460 zhlédnutí 19. 2021 22:53 707 zhlédnutí 19. 2021 08:37 1620 zhlédnutí 15. 2021 16:02 1031 zhlédnutí 15. 2021 05:17 974 zhlédnutí 13. 2021 20:07 2524 zhlédnutí 12. 2021 18:38 1579 zhlédnutí 11. 2021 23:06 982 zhlédnutí 09. 2021 06:51 1026 zhlédnutí 08. 2021 04:49 07. 2021 03:22 1863 zhlédnutí 04. 2021 04:00 1791 zhlédnutí 02. 2021 08:52 1059 zhlédnutí 01. 2021 12:01 2469 zhlédnutí 30. 08. 2021 18:51 994 zhlédnutí 28. 2021 18:52 805 zhlédnutí 26. 2021 07:49 1427 zhlédnutí 25. 2021 18:43 1231 zhlédnutí 19. 2021 22:37 1542 zhlédnutí Nové články K tématu Autorská práva vyhrazena! Kam mizí bohatství národů západní civilizace - Petr Pokorný Tato knížečka nemá ambice stát se učebnicí nových guvernérů bank, ministrů financí či základem erudovaných ekonomů.
Úmysl vytvořit jednotný evropský superstát byl tedy zakódován již v prvopočátcích evropské integrace dle záměrů otců-zakladatelů. Praktickým vyjádřením byla nadřazenost evropského práva nad právem národním. V souvislosti s nynějším brexitem je dobré připomenout, že Po dvou vetech prezidenta de Gaulla dosáhla vstupu do Evropského hospodářského společenství až konzervativní vláda Edwarda Heathe, jenž byl fanatickým příznivcem vzniku evropského státu. Při referendu o setrvání ostrovního království v EHS vědomě lhal, když tvrdil, že Británie neztrácí svou suverenitu. Navíc zamlčoval nevýhodné podmínky vstupu, které mj. znamenaly faktickou likvidaci britského rybolovu tím, že byla bohatá britská loviště poskytnuta ostatním státům Společenství. Argumenty o tom, že evropská integrace znamená pouze volný obchod, se nechala obalamutit i tehdejší ministryně Heathovy vlády Margaret Thatcherová. Pouze menšina konzervativců a labouristů podporovala vystoupení z EHS. Jedním z mála těch, kteří si uvědomovali ztrátu svrchovanosti britského parlamentu, byl Enoch Powell, v mnoha ohledech předchůdce Margaret Thatcherové.
K tomuto produktu zákazníci kupují Popis Nejprodávanější a nejkomplexnější publikace o Evropské unii v České republice, jejíž první dvě vydání nechybí v žádné z odborných knihoven. Autoři - renomovaní badatelé v oblasti evropské politiky - seznamují čtenáře s historií evropského integračního procesu, s vývojem, současnou podobou a funkcemi jednotlivých evropských institucí a s tím, ve kterých oblastech (politikách) a jakým způsobem Evropská unie působí. Kniha je zdařilou kombinací politologické analýzy a velkého množství informací. Formou srozumitelně napsaného a přehledně členěného textu nabízí kvalitního průvodce problematikou Evropské unie. Publikace vychází ve třetím, aktualizovaném, výrazně rozšířeném a doplněném vydání. Zahrnuje události až do konce roku 2017 a čtenáři v něm rovněž naleznou řadu nových dat, grafů, tabulek, schémat a infoboxů a navíc praktický jmenný a věcný rejstřík. Kniha je určena nejen odborníkům, vysokoškolským studentům a profesionálům zabývajícím se z různých hledisek evropskou integrací, ale také širší veřejnosti, která má zájem získat co nejvíce kvalifikovaných informací o Evropské unii v širším historickém a politickém kontextu.
S revolučním konceptem nadnárodní vlády přišli Francouz Jean Monnet a jeho britský přítel Arthur Salter, kteří oba působili ve Společnosti národů, na níž se jim nelíbil mezivládní přístup a právo veta každého členského státu. Salter vydal v roce 1931 sbírku úvah United States of Europe, ve které nastiňoval nadnárodní evropské instituce a princip regionalismu, který měl oslabovat národní stát. Salter v době druhé světové války pracoval v britské administrativě a Monnet se stal členem de Gaullova válečného kabinetu. Během války oba dva získávali kontakty a podporu pro integrační projekt. Salter se v USA seznámil s pozdějším státním tajemníkem Deanem Achesonem a s Paul-Henri Spaakem, kteří později sehráli v evropském projektu významnou roli. Stejně tak během války začal podporovat evropské sjednocování italský komunista Altiero Spineli. Po válce se snažili Monnet, Salter a Spaak prosadit nadnárodní integraci nejprve skrze Marshallův plán, při kterém využívali podpory americké administrativy, a poté prostřednictvím Rady Evropy.
Morawiecki ocenil, že Česko vnímá hrozby po ruské invazi stejně jako Polsko, i když nepatří mezi sousedy Ukrajiny. Snahy obou zemí podle něj zvyšují šance na vítězství Ukrajiny. "Ukrajina musí v této válce zvítězit, " uvedl. Fiala seznámil polského premiéra s plány českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině letošního roku. Priority předsednictví podle Fialy není aktuálně vzhledem ke zvyklostem možné představit. "Ale je jasné, že mezi nimi budou Ukrajina, důsledky ruské agrese, zvládnutí migrační vlny, energetická bezpečnost či obranná odolnost, " zdůraznil. Morawiecki v komentáři k nadcházejícímu českému předsednictví zmínil, že Česko a Polsko mají stejný soubor strategických otázek, které chtějí řešit. "Nemůžeme nic zveřejnit, dokud to pan premiér sám nepředstaví v polovině června. Ale už dnes můžu říct, že naše priority jsou velice sblížené, " konstatoval.
Protože právo České republiky je podřízeno právu Evropské unie. Dnes jsme v Evropské unii, tak jak je nám vysvětlováno, že máme držet pusu a krok, žádná odvážná rozhodnutí nedělat, protože by to nebylo v souladu s právem Evropské unie. Sděluje nám to ne samotná Evropská unie, ale sděluje nám to i Úřad vlády České republiky, který říká: Raději nic nedělejte! Ano, právě Úřad vlády České republiky je strážcem unijnosti i nedotknutelných idejí, přes které nejede vlak. Evropská unie ale obvykle řeší krize pomalu, hloupě a pozdě. Případně vůbec. Viděli jsme to u řešení ekonomických krizí, například řecké ekonomické krize, u covidové krize a nyní to vidíme ještě zřetelněji u řešení krize energetické. Ta řešení ze strany Evropské unie jsou víceméně politická. Vůbec nereflektují ani ekonomickou, ani hospodářskou podstatu, ani společenskou podstatu těch problémů. Zde to Unie ponechává víceméně na členských státech. Sama jako obvykle s nějakým skvělým nápadem nepřispěchá. Všichni budou hledat ale celoevropské řešení, které zatím neexistuje.
Protože kdybychom snížili daň z přidané hodnoty u těchto složek, u těchto energetických komodit, tak samozřejmě tím velmi výrazně klesne cena energií, které v České republice máme. A nejde jenom o fyzické osoby, o občany, ale jde samozřejmě i o právnické osoby, o firmy, protože je potřeba si uvědomit, že oni potřebují obrovské množství energií a jestli ty společnosti zkrachují, nebo alespoň částečně zruší své provozy, bude to znamenat zvyšující se nezaměstnanost. Nezaměstnanost je teď možná nejnižší v historii nebo téměř nejnižší v historii, ale to, co je dnes, zítra už nemusí být pravda. A my na to upozorňujeme, aby se tím pětikoaliční vláda zabývala, protože pokud bychom opravdu přestali brát například ruský plyn, byl by to hospodářský problém a země by upadla do recese. Znamenalo by to obrovské zvýšení nezaměstnanosti a je potřeba vážit na lékárenských vahách, jestli přesně to chceme a jestli nám to stojí za to. Normálně, když bychom mluvili o ropě, elektřině, zemním plynu, obnovitelných zdrojů, by to byla běžná, vcelku nezajímavá témata, která řeší jen skupina odborníků a také politiků většinou z hospodářského výboru.
Kukla potom dával za příklad Německo, kde díky vládním úlevám zlevnily pohonné hmoty. Fiala ale podotkl, že benzin i nafta jsou tam dražší než v Česku. "Nesedíme se založenýma rukama. U nafty jsme spotřební daň snížili na nejnižší možnou hranici, kterou povoluje Evropská unie, " řekl. "Ovlivňujeme všechno, co je v naší moci, abychom tu cenu udrželi dole, " dodal. Miliardy od ČEZ na pomoc lidem? Premiér později také uvedl, že stát by měl letos z dividendy ČEZ získat celkem 16, 6 miliardy korun, se kterými již počítá ve státním rozpočtu. A peníze by podle něj měly přijít právě na pomoc občanům. Odhadl, že v příštím roce by mohl být příjem z dividendy pro státní rozpočet ještě vyšší, a to přes 25 miliard korun. Fiala podotkl, že stát není jediným akcionářem, což státu zužuje možnosti, jak chování ČEZ ovlivňovat, protože je nutné respektovat zájmy menšinových akcionářů. "Některé navrhované postupy by vedly k arbitrážím a problémům, " poznamenal.
Ideologicky, hospodářsky, ekonomicky a podobně. Takže Green Deal byl začátek růstu cen energií v Evropě a bohužel od Green Dealu se zatím Evropská unie, ani členské státy, protože nemohou, tak se od toho zatím nemají zájem odklánět a říkají: To všecko zvládnem´. Jak známe to známé, a tady to kolega kdysi použil to merkelovské Wir schaffen das. Zvládneme to. Ale já si tím úplně nejsem jistý a spíš se obávám toho, a proto zařazuji tento bod na program schůze Sněmovny, že to může být naopak. Že největším proherce, kdo prohraje na Ukrajině, bude samozřejmě ukrajinský lid, ti obyčejní lidé, kteří žijí na Ukrajině. Ale hned potom Evropa. Hned potom Evropa, a to společensky, ekonomicky, politicky, hospodářsky. A já to prostě nechci! Proto se snažím zařadit tento bod na program dnešní schůze, abych vyprovokoval debatu a diskusi o budoucnosti Evropy. A o budoucnosti, a s tím souvisí samozřejmě ceny energií, Green Deal a emisní povolenky. Emisní povolenky, poslední část názvu mého bodu, který navrhuji na tuto schůzi - měly zlepšit životní prostředí jak v Evropě, tak ve světě.