Přesto vám, ale doporučuji znát vzorce následujících kyselin zpaměti. Budete se totiž s nimi nebo s jejich solemi setkávat nejčastěji a ušetříte si trochu času, když jejich vzorce budete bezpečně ovládat. Kyselina sírová H 2 SO 4 Kyselina siřičitá H 2 SO 3 Kyselina dusičná HNO 3 Kyselina dusitá HNO 2 Kyselina fosforečná (trihydrogenfosforečná) H 3 PO 4 Kyselina uhličitá H 2 CO 3 Pokud se bezpečně naučíte tyto kyseliny, můžete z nich vycházet i při tvorbě názvů jiných kyselin. Když jsem žádán o vzorec kyseliny jodičné a v hlavě mám uloženou kyselinu dusičnou HNO 3, tak to mohu použít. Pouze zaměním centrální prvek dusíku za jód. Vzorec kyseliny jodičné je HIO 3. Pokud si tedy zapamatujete tyto kyseliny, rovnou umíte vzorce kyselin s centrálním prvkem v oxidačním čísle III, IV, V a VI. Pak jsme se v prvním ročníku zabývali komplikovanějšími příklady. Může se stát, že kyselina obsahuje více než dva vodíky. Toto z názvu poznáme snadno. Nejdříve se lekneme, že je to dlouhý název a poté si všimneme, že název obsahuje předponu pro vodík hydrogen-, a to navíc spojenou s násobící předponou.
2. 3 Názvosloví hydroxidů
Chemie názvosloví Kyslíkaté kyseliny 2
Máte-li specifické požadavky na velikost balení, uveďte jej prosím do poznámky k objednávce, příp. se na nás obraťte na emailu
Levnější metoda je reakce síranu měďnatého s dusičnanem vápenatým, kde vzniká rozpustný dusičnan měďnatý a nerozpustný síran vápenatý, který je možné oddělit filtrací. Reakce [ editovat | editovat zdroj] Při zahřívání dochází k rozpadu podle rovnice: Dochází k rozpadu na oxid měďnatý, oxid dusičitý a kyslík, proto je stejně jako další dusičnany dobré oxidační činidlo. Může probíhat reakce s dalšími kovy, které mají zápornější elektrodový potenciál. Reakce probíhá velice jednoduše (jako příklad uveďme zinek) Bezpečnost [ editovat | editovat zdroj] Díky mědi v molekule sráží bílkoviny, enzymy a způsobuje rozpad hemoglobinu, podobně jako síran měďnatý. Při požití dochází k akutní otravě mědí. Reference [ editovat | editovat zdroj] ↑ a b Cupric nitrate. [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) Literatura [ editovat | editovat zdroj] VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. Externí odkazy [ editovat | editovat zdroj] Obrázky, zvuky či videa k tématu Dusičnan měďnatý na Wikimedia Commons