Fenomén Kuňka | Výstavy | VCG - Východočeská galerie Pardubice Otevřeno: Út-Ne 10-18 St: 12-20 4. březen 2020 - 30. květen 2021 Otevírací doba út, čt – ne: 10:00 – 18:00 st: 12:00 – 20:00 po: zavřeno Dům U Jonáše Kurátorka Tereza Nováková Výstava Fenomén Kuňka představuje nejlepší díla věnovaná Kunětické hoře ze sbírek VČG. Obrazy, grafiky, kresby a fotografie vystavené v Domě U Jonáše zachycující podobu hradu i krajinu kolem něj. Dominantu a symbol města Pardubic znázorňují obrazy z 19. století, prvorepublikové práce i díla poválečná. Realistické znázornění přechází k abstraktnějšímu vyjádření. Ve výběru autorů se objevují významní krajináři jako Hugo Ullik, František Kaván nebo Václav Jansa a především místní rodáci Artur Pittermann-Longen, Jaroslav Grus, František Vincenc Danihelka, Vojtěch Sedláček, Cyril Bouda, Pavel Šimon, Ladislav Pejchl a další. Některá z děl nebyla veřejně představena celá desetiletí, jiná jsou pardubickému publiku důvěrně známá. Zvláštní kapitolu výstavy tvoří proměnlivá expozice fotografií a pohlednic zachycující s překvapivým nadhledem Kunětickou horu a život v jejím okolí.
František Kaván Louka pod skalami 1895 František Kaván / hvězda Mařákovy školy z cyklu: Počátky moderny 23. června - 4. září 2011 Galerie moderního umění navazuje na loňskou úspěšnou výstavu Antonína Slavíčka, jehož obrazy tvoří díky daru Augusta Švagrovského klíčovou kolekci galerijních sbírek, a postupně představuje jeho generační vrstevníky ze zlaté éry krajinomalby přelomu 19. a 20. století. Další z cyklu divácky atraktivních expozic pro širokou veřejnost bude výstava František Kaván / hvězda Mařákovy školy. Představí obrazy mimořádného krajináře, který spolu s Antonínem Slavíčkem a Otakarem Lebedou patřil k nejzdatnějším talentům Mařákovy speciálky na pražské Akademii. V době studií v letech 1890 až 1896 byl vůdčím zjevem a určujícím tvůrcem krajinářského slohu. Ten pojmenoval F. Žákavec jako "realismus velkého dechu". Jedním z jeho výrazných znaků byla sugestivní zelenostříbřitá barevnost vzduchem naplněných prostorných krajin. František Kaván poté krátce maloval v duchu secese a symbolismu, aby se po roce 1900 našel v realistickoimpresionistickém pojetí krajinářství.
Místo konání Bazénová hala V roce 2021 si připomínáme 155. výročí narození a 80. výročí úmrtí významného českého malíře – krajináře, symbolisty a básníka Františka Kavána (10. září 1866, Víchovská Lhota u Jilemnice – 16. prosince 1941, Libuň). Rozsáhlá výstava v hlavním prostoru Oblastní galerie Liberec ukáže Kavánovo dílo nejen ve značné šíři, ale do určité míry i v novém světle. František Kaván studoval od roku 1889 na Akademii výtvarných umění, tedy v době, kdy byly vedena Juliem Mařákem. V tomto období se v českém umění výrazně projevuje realismus – v krajinářství je vůdčí osobností Antonín Chittussi, z jehož díla Kaván dychtivě přijímá nové podněty. Během studií prochází Kaván strmým uměleckým vzestupem a ovlivňuje i své četné spolužáky, mezi které patřili např. Antonín Slavíček nebo Otakar Lebeda. O jeho uměleckých kvalitách svědčí i fakt, že v roce 1900 získal diplom a plaketu na Světové výstavě v Paříži za obraz Podmrak, který vytvořil v době studií – roku 1894 – ve své rodné vsi.
Výstava František Kaván – Podmrak, jejímž autorem je emeritní ředitel Krkonošské muzea Správy KRNAP v Jilemnici Jan Luštinec, bude přístupná od 25. června do 3. října 2021. Při této příležitosti se do Liberce z Krkonošského muzea Správy KRNAP dočasně přestěhuje 13 mistrovských obrazů včetně jeho velkoformátového díla Kotel v Krkonoších, které bylo před dvěma lety zrestaurováno. O tento jedinečný obraz návštěvníci jilemnického muzea ale nepřijdou. Oblastní galerie v Liberci po dobu zápůjčky originálu v jilemnickém zámku instaluje jeho fotokopii. Dalšími Kavánovými kvalitními díly, která muzeum půjčuje, jsou obrazy Zima na Ďáblickém vrchu, Lesní hřbitůvek na Skalce, Nálada od Železnice, Mrazivé vzpomínky krajiny, Bukovina, Po řepách u Lhoty Šárovcovy, V lese na Skalce křižlické, Rozpomínka měsíční noci mlhavé, Předjaří na Jilemnicku, Bruslaři, Na Staré hoře a Zlatá noc.