Vložil | 30. 9. 2021 | Žádné komentáře | UŽITKOVÁ ZAHRADA O tomto keři se v souvislosti s vitamíny znovu hodně mluví. Znáte ho? Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska a již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství. Je o něm známo, že je velmi přizpůsobivý, je odolný proti dešti, větru a mrazu. Rakytník řešetlákový má podobu keře nebo keřovitého stromu, dosahuje výšky až tří metrů. Dříve byl vysazován jako okrasný keř kolem silnic, ale postupem času se usídlil na našich zahrádkách, kde je s oblibou pěstován pro výrobu šťáv, čajů nebo marmelád. Rakytník obvykle plodí až za několik let po vysazení. Má ale schopnost plodit každý rok, a tak z každého stromu můžeme ročně sklidit stovky až tisíce plodů, které mají podobu drobných oranžových bobulek. Bobulka rakytníku obsahuje doporučenou denní dávku vitaminu C. Rakytník řešetlákový kvete během března a dubna a jeho plody pak můžeme sklízet od srpna do října. Plody rakytníku jsou určeny k přímé konzumaci, ale také z nich můžeme připravit sirupy, čaje, kompoty, marmelády nebo likéry.
Takže i vy můžete s klidem počkat do prvních mrazů a sklízet zmrzlé bobulky, které se v tomto stavu při trhání nerozmačkají. Vitaminu C je v nich pak sice méně, stále ale dost na to, abyste si doplnili jeho zimní spotřebu. Zobat je můžete i v zimě čerstvé, sušené, nebo si z nich vařit lahodný čaj. Rakytníkové keře vytvoří v průběhu let poměrně silné nepravé kmínky a spleť větví je svými tvary a šedě vláknitou barvou půvabná i v zimě. Asi deset let staré keře je vhodné zmladit, větve prořezat na tříleté dřevo, pak budou zase bohatě rodit. Kůra a listy rozhodně nepatří do kamen – raději si z nich udělejte výluh (stačí pomačkané listy a kůru přelít vařící vodou a nechat pod poličkou hodinu louhovat), kterým přelijte umyté vlasy. Budou pevnější a omezíte jejich vypadávání. Obklady z listů a kůry se používají také na revmatické, artritické a dnové bolesti, výluh z listů je možno užívat i vnitřně jako prevenci proti zmíněným nemocem i žaludečním vředům. Nejnovější objevy prokázaly v kůře vysoký obsah serotoninu, díky čemuž se preparáty z ní užívají i jako pomocník v boji s nádorovými onemocněními.
Keře musíme ve druhém až třetím roce seříznout tak, abychom dostali kompaktní silnou korunu, jinak rostlina vyroste do výšky, kde se dají plody jen obtížně sklízet. Zmlazovací řez se provádí seříznutím rostliny koncem doby vegetačního klidu, tedy asi v polovině března. Větší řezné rány je třeba ošetřit štěpařským voskem. Plody rakytníku a jejich využití Plody rakytníku jsou oválné bobule, 6 až 8 mm dlouhé, oranžové barvy. Dozrávají od poloviny srpna do poloviny září. Jejich sběr může být poněkud pracný, ale lze také ostříhat celé větvičky a dát je do mrazáku. Plody pak půjdou sundat mnohem snáz. Plody rakytníku jsou ceněny zejména pro velmi vysoký obsah vitamínu C. Dále obsahují vitamíny A, D, F, K a vitamíny skupiny B, rutin, flavonoidy, pektin, silici, třísloviny, organické kyseliny, oleje a minerály. Obsažený alkaloid hippophein se v těle přeměňuje na serotonin - hormon dobré nálady a vitality. V přírodní medicíně se využívá rakytník na posílení imunity, celkové ozdravení organismu a zvýšení výkonnosti.
Výhony jsou velmi málo trnité. Patří mezi rané odrůdy se sklizní už ve druhé polovině července. Plody jsou velké, oválné, oranžovožluté a díky delší stopce se poměrně jednoduše sklízejí. Můžete je i setřásat. Dorůstají do hmotnosti až 1, 3 gramu. Díky pevnější slupce, která se hned nepoškodí, jsou vhodné pro ruční sklizeň. Jemně aromatická šťavnatá dužnina je příjemně nakyslá. 'K+' Patří mezi samčí odrůdy a tvoří tedy výhradně samčí květy, které opylují ty samičí po dobu až čtrnácti dnů. Třebaže se pyl může přenášet větrem až na vzdálenost padesát metrů, je vždy vhodné zajistit dobré opylení rostlin dostatečným podílem samčích rostlin. Jestliže sázíte na zahradu více rakytníků, dodržujte pravidlo, že na deset samičích byste měli mít jednu rostlinu samčí. ' Sluníčko ' Keře rostou středně bujně, jejich výhony jsou pevné a málo otrněné. Plody dozrávají v průběhu července a mají hmotnost kolem jednoho gramu. Jsou vejčitého tvaru a svítivě oranžové barvy. Také jejich dužnina je krásně oranžová, aromatická, příjemné chuti.
Plody jsou jasně oranžové a můžete je očekávat již v druhé polovině července. Jejich chuť je příjemně nakyslá. Plody je možné sklízet na nataženou plachtu – v tomto případě je ale nutné odhadnout správný termín zralosti. Rakytník řešetlákový "Kapriz" Jedná se o ruskou odrůdu rakytníku, která je vhodná na menší zahrady, protože je menšího vzrůstu. Výšky dosahuje maximálně 1, 5 metru a málo se rozkládá. Plody jsou jasně oranžové, kulatě oválné a velké (jeden plod váží cca 0, 7 g). Plody jsou zralé ve druhé polovině července. Opět se jedná o mrazuvzdornou odrůdu, kterou je možné celoročně pěstovat venku. Rakytník: Zdroj náhledového obrázku Zahrada je mým dlouhodobým koníčkem. Zkouším nové věci a ráda se s vámi o ně podělím!
Nevadí mu sucho, vítr ani nekvalitní půda a poradí si také s celodenním sluneční úpalem nebo průmyslovými exhalacemi. I když je odolný, neznamená to, že bez problémů poroste na vyloženě zanedbaných stanovištích. Těmto keřům se nebude dařit na místech dlouhodobě zastíněných, v mokrých, těžkých a kyselých půdách. Pro zdárný růst a vývoj potřebuje mít v půdě vápník, jinak je ale skromný, čehož se využívá např. při osazování svahů obrácených k jihu. Nevadí mu ani mrazové kotliny a malé mrazíky na jaře úrodu většinou neohrozí. I rakytník se musí prořezávat: i když řada pěstitelů tvrdí, že na tento keř snad ještě nikdy nevzala nůžky nebo pilku, dobře to není! Rakytník plodí obvykle po čtvrtém roce života a do té doby se zdá, že je redukce výhonů zbytečná. Ale hlavně samičí odrůdy často prosychají na plodonosném obrostu a právě tyto suché výhony je potřeba odstraňovat. Tím se keř zmlazuje, což znamená, že se nerozrůstá do šířky a neplodí jenom po obvodu koruny! Silný zmlazovací řez nevadí, rakytník ho snáší velice dobře a i silné větve rychle obrůstají.
Ostatně opravdu jedinou nevýhodou tohoto keře jsou zmíněné trny. Jinak jeho štíhlé zelené listy se stříbrnými šupinkami na rozsochatých větvích působí velmi dekorativně. Když raší ze skvrnitých pupenů, pod kterými se už v březnu nalijí poupata a v dubnu rozzáří hrozny kvítků, znamená to jistojistě, že jaro je opravdu tady. V létě pak dozrávají malvičky a obalují větve jásavou žlutočervenou ohnivou až karmínovou barvou. Jednoduché pěstování Zakládáte zahradu u nového domu? I když jste se snažili zbytky suti, cihel, kousků dřeva a písek pečlivě zlikvidovat směrem na veřejnou skládku, nejspíš vám někde v koutě už upraveného terénu zahrady přece jenom zbyla nějaká ne zrovna ozdobná hromada. Nebo máte pozemek na písčité duně, případně s kamenitým svahem? Všude tam ochotně porostou keře řešetláku. Stačí vrstvička dobře propustné půdy, kterou překryjete suť nebo kámen. Tam, kde je zem samý písek, se jim bude dařit také dobře. Navíc to může být místo suché, kam se vydatně opírá slunce a se zálivkou se tam téměř nedostanete.
Ve sto gramech plodů se nachází 130 miligramů vitaminu C a 9, 2 miligramu karotenů. ' Pantělejevská ' Jde o jednu z nejkvalitnějších ruských odrůd. Tvoří středně bujně rostoucí a velmi úrodné keře. Výhony jsou téměř bez trnů a velmi často se prohýbají pod tíhou úrody. Ta nekolísá a plodí každoročně a spolehlivě. Dozrává v polovině července, patří tedy mezi rané odrůdy. Plody jsou středně velké, prodlouženě oválného tvaru, váží kolem jednoho gramu. Chuť je nasládlá, bez výraznější trpkosti. Odrůda je díky vysoké úrodnosti i velikosti plodů ideální pro pěstování na zahradách. Červenoplodé odrůdy ' Aromat ' Tyto keře rostou středně bujně a mají středně hustě trnité výhony. Sklizeň v době plné plodnosti dosahuje 15 až 18 kilogramů z jednoho keře. Plody dozrávají koncem srpna, váží asi 0, 8 gramu, mají oválný tvar a lesklou, zářivě červenou barvu. Právě díky ní má odrůda vysoký obsah karotenů, ve sto gramech je jich 18 miligramů, vitaminu C zde najdete kolem 150 miligramů. Obsah oleje se pohybuje na úrovni pěti procent.