Na počátku neurologické poruchy, když se objeví první příznaky, však není možné posoudit, zda se bude jednat o TIA nebo o "pravou" cévní mozkovou příhodu. Z tohoto důvodu se musí i k tranzitorní ischemické atace přistupovat jako k závažné "pravé" CMP. I když příznaky ustoupí, je nutné, aby byla odborně objasněna příčina obtíží. Pokud je TIA jako taková rozpoznána včas, lze předejít následné ischemické cévní mozkové příhodě a zabránit trvalému poškození. Informace o tom, jak se mrtvice a TIA projevují a jaké mají příznaky, najdete v článku Cévní mozková příhoda: jak ji poznat? Asymptomatická cévní mozková příhoda – "tichá mrtvice" Šest ze sedmi událostí v mozku zapříčiněných sníženým průtokem krve nevede k akutní paralýze nebo jiným poruchám. Tyto události jsou známé pod jménem "tiché mrtvice", protože nevykazují typické příznaky cévní mozkové příhody. Tento typ událostí způsobuje obvykle jen malé poškození, protože postihuje jen malou část mozkové tkáně. Navíc k němu dochází obvykle v oblastech, které nejsou primárně odpovědné za určité kontrolní funkce nebo smyslové vjemy, případně v oblastech mozku, jejichž narušení primárně způsobuje nespecifické příznaky, jako jsou krátké závratě nebo letmá ospalost, a nejsou vnímány jako vážná hrozba.
Pokud se dostanete do nemocnice hned po mrtvici, lékaři vám dají léky, které rozpouštějí krevní sraženiny. Výzkum ukazuje, že tento lék dokáže zotavit z mrtvice, zvláště pokud byl podán do 90 minut od prvních příznaků. Existují i jiné medikamenty, které jsou určeny k prevenci vzniku krevních sraženin a zvládnutí příznaků nemoci. Hemoragická mrtvice bývá těžko léčitelná. Lékaři mohou provést chirurgický zákrok nebo jiné ošetření, aby zastavili krvácení a tlak v mozku. Léky se užívají ke kontrole krevního tlaku, otoku mozku a dalších problémů. Pokud je váš stav stabilizován, léčba se zaměří na prevenci dalších problémů. Nejspíš budete muset užívat řadu léků, zejména na vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a diabetes. U některých lidí je nutné chirurgické odstranění nahromaděného plaku z krevních cév, které zásobují mozek (karotické tepny). Nejlepším způsobem, jak zlepšit činnost mozku po mrtvici, je rehabilitace. Cílem mozkové rehabilitace je opětovné získání dovedností, které byly ztraceny při mrtvici, a rovněž snaha zabránit zhoršení v budoucnosti.
Během několika měsíců po mrtvici máte největší šanci na opětovné získání svých schopností. Rehabilitace by měla začít co nejdříve po mrtvici. Můžete zabránit mrtvici? Po prodělání cévní mozkové příhody můžete být znovu ohroženi. Doporučuje se změna životního stylu, která snižuje rizika mozkové mrtvice a zlepšuje celkové zdraví. Zamezte zdravotním problémům Hlídejte si vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol. Udržujte hladinu cukru v krvi v požadovaném rozmezí. Pokud vám lékař doporučí užívání léků, jako je například Aspirin, nebo léků na ředění krve, tak je užívejte. Užívání těchto léků zabraňuje mozkové mrtvici. Užívejte léky podle předpisu. Zdravý životní styl Nekuřte a vyhýbejte se zakouřeným místnostem. Omezte pití alkoholu, muži dva nápoje denně, ženy jen jeden. Dbejte na zdravou hmotnost. Obezita vede k vysokému krevnímu tlaku, srdečním problémům a cukrovce. Obézní lidé mají větší riziko mrtvice. Doporučuje se denně cvičit alespoň po dobu 30 minut. Zejména se jedná o cvičení jako běh, plavání, jízda na kole, hraní tenisu a další sporty.
Včasnost, spolupráce odborníků, intenzita a délka rehabilitace záleží na stupni funkčního postižení pacienta, jeho věku, strukturálním a funkčním postižení mozku i jeho motivaci. Ta je nezbytná pro spolupráci při rehabilitaci a zdravotnický tým ji podporuje. Rehabilitace – první krůčky domů S rehabilitací se u pacientů po cévní mozkové příhodě začíná již na iktové jednotce, jakmile to jejich zdravotní stav dovolí. Čím dříve se s ní začne, tím dříve a lépe je možné obnovit poškozené funkce mozku i celého organismu. O průběhu rehabilitace se rozhoduje na základě výsledků funkčních hodnocení jednotlivých částí těla (motorika, psychické, kognitivní a smyslové funkce, dorozumívací schopnosti). Podle funkční diagnostiky se stanoví krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Při bezvědomí delším než 3 měsíce způsobeném poškozením mozku je 60% mladších pacientů po intenzivní rehabilitaci schopných vrátit se alespoň částečně ke své původní profesi. Na úspěšném návratu člověka do běžného života pracuje rehabilitační tým již ve fázi bezvědomí.
Cévní mozková příhoda vzniká následkem náhlého problému s krevním zásobením mozku. Výsledkem je, že nervové buňky ( neurony) mozku nemají dostatek kyslíku ani živin a odumírají. Existuje několik mechanismů, které k této situaci mohou vést. V zásadě rozlišujeme několik typů těchto problémů – od "pravých" cévních mozkových příhod ( ischemická CMP, iCMP), přes tranzitorní ischemickou ataku ( TIA) a asymptomatickou cévní mozkovou příhodu ("tichá mrtvice") až po hemoragickou cévní mozkovou příhodu ( hCMP, "krvácení do mozku"). Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) – "pravá" mrtvice Při ischemické CMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina ( trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají.
V případě tranzitorní ischemické ataky často tzv. vypadává: hybnost obličeje – pacient se nemůže usmát, našpulit ústa apod., hybnost končetin – především paží, řeč – někdy zcela vymizí schopnost mluvit, jindy nemocný není schopen se vyjádřit. Rozhodně to ale neznamená, že pokud nejsou přítomny tyto konkrétní příznaky, není to TIA. Jakékoli známky možného akutního poškození mozku by měly být impulsem k okamžitému volání odborné lékařské pomoci. Příště může být hůř Někdy se stane, že příznaky vymizí dříve, než záchranka s lékařem k nemocnému dorazí. To ale rozhodně není důvod k odvolání celé akce. Jestliže se v tepnách mozku něco děje, je dobré to odhalit, dokud je čas. Může se zdát, že tranzitorní ischemická ataka vlastně žádnou léčbu nevyžaduje, protože odezní sama. Vždy je však nutné vyšetřit stav cév, které přivádějí krev do mozku, a v případě potřeby zasáhnout. Příhoda se může opakovat a podruhé už přechodná být nemusí. Klíčem je prevence Pokud se bojíte mozkových příhod a chcete jim předcházet, je to dobře.
Mozková mrtvice (odborně iktus) by se dala definovat jako náhle vzniklá porucha funkce mozku, která je způsobena poškozením mozkových buněk. Rozlišujeme ischemickou a krvácivou CMP. Ischemická CMP Příčiny: Tato cévní mozková příhoda je způsobena poškozením mozkových buněk nedostatkem kyslíku (tzn. poškození ischemií). Tvoří asi 80% mozkových mrtvic. Mechanismus je v podstatě podobný infarktu myokardu. V tepnách zásobujících mozek, z nichž jsou nejvýznamnější krkavice, může docházet k procesu nazývaném ateroskleróza. Zúžení krční tepny samo o sobě nemívá vzhledem k dobrému cévnímu zásobení mozku významnější dopad, jenže při prasknutí aterosklerózou narušené cévní stěny se vytvoří v tomto místě krevní sraženina a ta se z krkavice proudem krve vmete do některé mozkové cévy. Hlavním rizikovým faktorem většiny ischemických mozkových příhod je tedy ateroskleróza. Kromě toho je však nutné zmínit se i o jiných příčinách, jako jsou poruchy srdečního rytmu známé jako fibrilace síní a flutter síní.
Svou roli hrají někdy i genetické predispozice spojené s vrozeným oslabením cévních stěn mozku. Stěny těchto cév se vlivem třeba i normálního krevního tlaku začnou vydouvat a vznikají výchlipky nazývané aneurysmata. Stěny těchto aneurysmat snadněji praskají a vzniká velmi nebezpečná forma krvácivé CMP. Rizikový faktor: Hlavním rizikovým faktorem je onen vysoký krevní tlak. Jeho léčba je v prevenci zásadní. Projevy: Příznaky se obvykle zásadně neodlišují od ischemické mrtvice, nicméně je tu jeden rozdíl. Pokračující krvácení může způsobit vznik nitrolebního přetlaku, který může člověka snadno usmrtit. Diagnostika: Opět je základem anamnéza a fyzikální vyšetření pacienta, kdemu ísm znovu zdůraznit význam Mingazzinhio zkoušky. K potvrzení diagnózy krvácivé mozkové příhody potřebujeme CT vyšetření mozku, které krvácení přesně ukáže. Doplnit lze i CT angiografii mozku, která odhalí případné krvácející aneurysma. Léčba: U většiny lidí postačuje klid na lůžku, monitorace krevního tlaku a zabránění jeho výkyvům (vadí i příliš vysoký, i příliš nízký tlak).
Konzumujte vyváženou stravu, která má nízký obsah cholesterolu, nasycených tuků a solí. Tyto potraviny způsobují kornatění tepen. Také se doporučuje častá konzumace ovoce, zeleniny a ryb. výběr z naší tvorby Videonávod jak poznat cévní mozkovou příhodu Jaká je první pomoc při cévní mozkové příhodě, či zda je možná prevence nebo jaké jsou příznaky, léčba a rehabilitace se dozvíte v pořadu České televize 90' ČT24: Mozková mrtvice – léčba a prevence. Autor: © Jakub Vinš Foto: © Shannan Muskopf VINŠ, Jakub. Cévní mozková příhoda [online]. Česká, 2013-01-04. Dostupné online.