Jsme ryze českou společností s více než dvacetiletou tradicí. Za dlouhá léta strávená v prostředí šperků, diamantů a drahokamů jsme nabyli mnoho zkušeností v oblasti brusičství, gemologie, zlatnictví a designu. Od roku 1994 se pravidelně vydáváme na cesty do všech koutů světa, abychom z různých světadílů přivezli vhodné diamanty a drahé kameny do vašich šperků. Záleží nám na kvalitě i designu, a proto zpátky do Čech vozíme jen ty, které splňují ty nejvyšší možné požadavky. Zabýváme se designem a výrobou šperků s diamanty a drahými kameny, včetně snubních a zásnubních prstenů. Provádíme opravy starých a historických šperků, doplňujeme i chybějící kameny. Brousíme i prodáváme diamanty, přírodní drahé kameny, zejména smaragdy, safíry a rubíny. Věnujeme se také velkoobchodnímu a maloobchodnímu prodeji šperků, diamantů i drahých kamenů. V současnosti se snažíme o to, abyste u nás našli vše, co od šperků čekáte – precizní ruční zpracování, kvalitní zlato, prvotřídní diamanty i drahé kameny.
Chcete získávat nejnovější informace ze světa žen? Přihlaste se k odběru našeho newsletteru vyplněním vaší emailové adresy. Chyba: Email není ve správném formátu. OK: Váš email byl úspěšně zaregistrován. *Newslettery vám budeme zasílat nejdéle 3 roky nebo do vašeho odhlášení. Více informací na mailové adrese:
A pokud nevznikl při úderu z nebe, musely diamanty vzniknout pod "lisem" tvrdé zemské kůry, v hloubkách cca sto kilometrů. Ale kde se ty kilometry vzaly? Podle zažitých představ byla Země v době vzniku diamantů před více než čtyřmi miliardami let rozžhavená, a tak silnou kůru mít neměla. Existuje ale i konkurenční, menšinová teorie "chladné rané Země", podle které naše planeta chladla velmi rychle a stejně rychle se zformovala i zemská kůra. Díky tomu se na povrchu mohl rychle objevit snad i život. Diamanty z počátku věků byly pro teorie chladné rané Země vítanou podporou a objevitelé ze svého přínosu vědě měli opravdovou radost. Byla ovšem předčasná. Záhadné diamanty patrně neúmyslně dostali do materiálu sami jejich němečtí objevitelé, tvrdí poměrně přesvědčivě jiná skupina vědců, vedená Larisou Dobržiněckou z Kalifornské univerzity ( placený článek zde). Jak se to jen mohlo stát? Ač se to laikům může zdát těžko představitelné, kontaminace laboratorního vzorku (malými) diamanty není nemožného.
Kotouč s diamantovým prachem je během řezání potírán speciálním olejem. Zvláštností je, že stroj, který dosahuje rychlosti až 15. 000 otáček za minutu, řeže ty největší diamanty i několik dní, protože doporučená rychlost řezání je cca 1mm za jednu hodinu. Zakulacování Během tzv. zakulacování dostane diamant svůj budoucí tvar. Tato fáze probíhá tak, že je diamant upevněn do soustruhu s jiným diamantem, který je upevněn přímo naproti němu. Broušení Broušením kamene vznikají na povrchu tzv. facety. To probíhá ve speciálním přístroji s brusným ocelovým kotoučem a již zmíněnou směsí oleje a diamantového prachu. Proti tomuto brusnému disku je pak diamant nastavován v přesných úhlech a tím se tvoří facety. Jak se brus hodnotí se můžete dočíst v našem článku: Brus diamantu Leštění Ve chvíli kdy je broušení dokončeno, přichází na řadu poslední fáze opracování – leštění. Během toho dochází k vyhlazení drobných povrchových vad fazet kamene a udání výsledného lesku celého brusu. Výsledná kontrola Přesto že moderní technologie jsou při zpracování diamantů podstatné, nejdůležitěší jsou stále zatím lidské faktory a to především zručnost, protože to, jak bude kámen vypadat, závisí ve finále hlavně na brusiči.
Snímek zirkonu z Jack Hills s domnělým starým diamantem uvnitř | foto: Martina Menneken/Nature "Jackovy kopce" (Jack Hills) jsou podle fotografií i satelitních snímků jen malou geologickou vlnkou v ploché a vyprahlé pustině západní Austrálie. Pro odborníky na minulost Země představují rezervaci plnou vzácných exemplářů. V 80kilometrovém horském hřbetu se nacházejí jedny z nejstarších zachovaných a dnes přístupných geologických formací z doby asi před 3, 6 miliardami let. Protože Země je stará jen o málo víc než 4, 5 miliardy let, jde o pamětníky mladých let naší planety. Snímek zirkonu pod optickým mikroskopem Není to nejstarší známá "skála" vůbec; na povrchu Země jsou dodnes zachovalé horniny staré zhruba 4 miliardy let. Materiál z Jack Hills v sobě však schovává vědecký poklad: drobné krystaly minerálu zirkonu (chemicky ZrSiO 4), jejichž stáří bylo určeno asi na 4 až 4, 25 miliardy let. Nemáme tedy původní materiál, ve které zirkony vznikly - ten byl byl rozbit, zvětral a potom se znovu ukládal.
Má vysoký index lomu světla - přes 2, 4 (ale moissanit má vyšší - 2, 65–2, 69) a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek vůbec Těžba diamantů Přírodní diamanty se průmyslově těží ve velkých povrchových lomech, hlubinnou důlní těžbou kimberlitových nebo lamproitových komínů (důl Argyle v severní Austrálii), nebo podmořskou těžbou ze sedimentů. Na foto: Starý diamantový důl v Kimberley - "Big Hole" Diamant se také nachází v náplavech; to jsou ložiska druhotná, která vznikla zvětráním břidlicových skal, žulových a sopečných hornin. Rozpadlé součásti těchto hornin byly ještě většinou odplaveny ze svých původních ložisek a jinde uloženy, ano daly vznik i novým horninám, ze kterých uvádíme brazilský itakolumit, proslulý svou ohebností. Je to bělavý břidličnatý pískovec, načervenalý nebo nazelenalý, který obsahuje zlato i diamanty. Nejstarším nalezištěm diamantů je Východní Indie a Borneo, odkud pocházejí nejlepší diamanty, ale ložiska tamější (náplavy) jsou již nadobro vyčerpána. Asi roku byla 1727 objevena ložiska diamantů v Brazílii (Minas Gerais) a to rovněž v náplavech.
75 karátu (před broušením prý vážil 410 karátů! ). Pochází z Malakky (Malakka je malajsijské město, které je správním střediskem stejnojmenného malajsijského spolkového státu Malakka. ), kde jej získal Tomáš Pitt r. 1701 a prodal jej tehdejšímu regentu Francie, vévodovi z Orleánsu za 135. 000 liber (šterl). Druhý tvar broušených diamantů jsou rosety, vespod ploché a nahoře vyklenuté s tříhrannými fasetami. Takovou podobu má Orlov, (obr. 13. ), největší diamant, vážící 194 karáty, v klenotnici ruského cara (koupen za 450. 000 rublů). V klenotnici Vídeňské je diamant »Florentinský«, zažloutlý, jenž váží 139 karátů a pochází z pokladu Karla Smělého (narozen 10. listopadu 1433 v Dijonu – zemřel 5. ledna 1477 v Nancy) a cení se přes dva miliony korun (odhad ceny v roce 1907! ). Nejkrásnější měnou barev vyniká Koh-i-noor (hora světla) těžký 106 karátů (původně 186 kar. ) Drobnější diamanty a větší odštěpky se brousí se jako »routy«: nad hladkou spodní plochou se vybrousí dvě řady trojúhelníčků a druhá řada (obyčejné šest faset) se sbíhá ve společném vrcholu.
Belgie je stát v západní Evropě s rozlohou 30 518 km2 a má 10 milionů obyvatel. Hlavním městem je Brusel, ve kterém žije 952 000 obyvatel. Belgická měna je frank a řeč mají vlámštinu a francouzštinu. Pobřeží Severního moře, které je dlouhé 68 kilometrů, je nížinné, s písečnými přesypy a plážemi. Nížina zaujímá i celou severozápadní a severní část státu. Jihovýchod vyplňují Ardeny, lesnatá vrchovina a plošina s rašeliništi prostoupená hlubokými údolími. Nejvyšší hora Belgie se tyčí v německém pohraničí. V Belgii je hustá říční síť s hlavními toky řek Šelda a Maas. V nížinné oblasti se rozpíná síť vodních kanálů. Roční přímořské srážky mají rozpětí 650 mm. V přímořské oblasti dosahují až 1500 mm v nejvyšších oblastech Arden. Tyto nejvyšší části státu v pohraniční oblasti jsou chráněny jako přírodní parky a rezervace. Obyvatelstvo tvoří germánští Vlámové (54% na severu), románští Valoni (36% na jihu) a menšina Němců (0, 7% na východě). Cizinců je zde 9, 1%. Belgie je z 81% římskokatolickou zemí.
Většinou je uchycen do speciální hlavice soustruhu a dalším diamantem, který je přímo naproti němu, je prováděno zakulacování, při kterém kámen získá svůj tvar. Broušení diamantů Při broušení diamantu se na jeho povrchu vytvářejí takzvané fasety. Diamant je uchycen do speciálních kleští a následně je v přesném úhlu nastavován proti brusnému disku. Ten je vyroben z oceli a potřen speciálním olejem se směsí diamantového prachu tak, aby bylo broušení co nejefektivnější. Broušení diamantu začíná horní fasetou (tabulkou), která má ze všech faset největší plochu. Poté se tvoří trojúhelníkové fasety, tvořící pavilon (spodní špičku) kamene. Po nich přicházejí na řadu korunní fasety a nakonec se vytvoří rundista. Leštění diamantů Jakmile je hrubý brus diamantu dokončen do požadovaného tvaru, nastává poslední krok leštění (anglicky polishing). Během leštění dochází k uhlazení jednotlivých faset diamantu od drobných povrchových vad. Poté co je leštění hotové se kámen opláchne v kyselině, která odstranění všechny zbylé nečistoty.